Volba předsedy Akademie věd

Pavel Baran

Patnáct let v managementu vědy a výzkumu

Od června 2009 k prosinci 2024

Od mimořádného sněmu Akademie věd k letošním volbám

Akademii prostě rozumím…

Milé kolegyně, milí kolegové,

s Akademií jsem prožil jak období, kdy jí hrozil finanční a existenční kolaps, tak období stability a úspěchů. Mnohému jsem se naučil a myslím, že nastal čas, abych to, čeho se mi dostalo, Akademii, pracovištím a lidem v nich vrátil.

Rozhodl jsem se proto kandidovat na pozici předsedy Akademie věd, a vyslyšet tak i výzvy řady z Vás k tomuto kroku. Ve své „vizitce" Patnáct let v managementu vědy a výzkumu jsem přislíbil předložit programové teze, což nyní činím.

Je zřejmé, že institucionální stabilita Akademie je za stávající situace zajištěna. To ovšem bez dalšího neplatí pro náležité finanční zajištění potřeb vědy a výzkumu, a to nejen v Akademii. Nejen proto nestačí nynější stav pouze udržovat, je třeba provést řadu změn, o jejichž nutnosti se koneckonců již dlouho ví a také jedná.

Má kandidatura má smysl pouze potud, budu-li mít podporu a mandát tyto věci v Akademii žádoucím směrem měnit. Změny však musejí být dobře vyjednány a v akademické komunitě konsenzuálně přijaty. Návrhy těchto změn si kladou společný cíl: zajistit podmínky pro dobrou a kvalitní vědu.

Pochopitelně, předkládané změny a opatření lze provést pouze v týmu kompetentních lidí, kteří se své práci budou ochotni věnovat s plným nasazením.

Programové teze pro kandidaturu na předsedu Akademie věd

Finanční zdroje Akademie věd a jejích pracovišť

Cílem navrhovaných změn a opatření je zajištění stabilního a předvídatelného financování Akademie věd a jejích pracovišť a také nastavení podmínek, za nichž by se zvýšila dostupnost finančních zdrojů pro pracoviště Akademie věd a rovněž jejich diverzifikace:

Akademie věd (rozpočtová kapitola)

navázat institucionální podporu kapitoly Akademie věd (ostatně i pro systém VaVaI jako celek) na ukazatele státního rozpočtu (typicky HDP), mj. s cílem eliminovat vlivy inflace (např. formou vládního memoranda);
vyjednat s vládou další institucionální podporu pro doktorandy působící na pracovištích Akademie jako samostatnou položku rozpočtu kapitoly Akademie věd (následně již v kompetenci ředitele/ředitelky pracoviště);
vyjednat s vládou financování stavebních akcí pro kapitolu Akademie věd jako zvláštní položku (při přípravě státního rozpočtu).

Zdroje z kapitoly MŠMT

operační programy: zapojit efektivně Akademii věd a její zástupce do relevantních orgánů MŠMT s cílem transparentně využívat finanční potenciál jednotlivých výzev a snižovat jejich administrativní náročnost (mj. vzhledem k možnému omezení finančních prostředků z budoucích operačních programů);
podporovat velké výzkumné infrastruktury přímo z kapitoly Akademie věd (nutnost novelizace právních předpisů).

Další ministerstva s finančními prostředky pro oblast VaVaI

prosazovat Akademii věd a její zástupce do relevantních orgánů příslušných ministerstev (například Ministerstvo zdravotnictví – AZV; Ministerstvo kultury – Rada ministra kultury pro výzkum);
z pozice vedení Akademie věd aktivně spolupracovat s příslušnými resorty na společných finančních agendách.

Evropské zdroje

zavést robustní institucionální podporu (včetně administrativní) při podávání žádostí o granty a projekty financované z evropských zdrojů (v Kanceláři Akademie věd);
zajistit individuální podporu úspěšných žadatelů o „evropské granty“ na pracovištích během řešení projektu přímo z finančních prostředků Akademie věd
efektivně zapojit Akademii věd a její zástupce do relevantních evropských orgánů s gescí ve vědě a výzkumu a ovlivňovat tak evropskou vědní politiku.

Zdroje z podnikatelského sektoru

společně zřídit „fond“ s cílem institucionálně zakotvit a prohloubit spolupráci s firemním sektorem, včetně rizikového kapitálu (nutnost novelizace právních předpisů).

Postavení Akademie věd v systému vědy a výzkumu

Navrhované změny v této oblasti směřují k vytvoření systematických vazeb Akademie věd a zahraničních institucí neuniverzitního výzkumu, dále k aktivnímu nastolování agend směrem k partnerům systému vědy a výzkumu v naší zemi a v neposlední řadě k posílení pozice Akademie věd v Brně:

navázat pravidelné kontakty s institucemi zabývajícími se neuniverzitním výzkumem v zahraničí (např. Max-Planck Gesellschaft, Leibniz Gemeinschaft, Centre National de la Recherche Scientifique);
z pozice vedení Akademie věd aktivně spolupracovat s reprezentacemi vysokých škol ve společných oblastech zájmu (rozpočet, legislativa, doktorandi, prezentace společných aktivit např. na Akademickém sněmu);
motivovat k institucionalizaci spolupráce Akademie věd (pracovišť) a soukromého sektoru v oblasti vědy a výzkumu (např. formou zřízení výše zmíněného „fondu“);
navázat pravidelný a systematický kontakt vedení Akademie věd s politickými reprezentacemi, mj. s cílem systematicky nastolovat agendy pro „informované politiky“;
výrazně posílit vědecké působení a spolupráci pracovišť Akademie věd s územními samosprávami a regionálními vysokými školami
(např. s cílem posílit čerpání finančních prostředků z evropských regionálních fondů);
pověřit členku/člena Akademické rady řešením koncepčních otázek působení Akademie věd a jejích pracovišť v Brně.

Pracoviště a jejich vztah k Akademii věd

Body zařazené do této části mimo jiné poukazují na nutnost transparentní komunikace a náležitého odůvodňování rozhodnutí vedení Akademie věd v příslušných agendách, dále na význam posilování vnitroakademické sounáležitosti a otevřenosti pozic ve vedení Akademie pro nastupující generaci vědeckého managementu.

prohloubit transparentní komunikaci vedení Akademie věd a pracovišť (např. pravidelně jednat i se zástupci Rad pracovišť, náležitě odůvodňovat rozhodnutí v rámci akademických programů, zasílat newsletter z jednání PAR a AR);
posilovat rovněž „neformálně“ vzájemnou sounáležitost akademických pracovišť a jejich vazbu k Akademii věd (jak formou mezioborových klastrů ke společným vědeckým problémům, tak společných mimopracovních aktivit);
otevřít orgány Akademie věd a jejích pracovišť nastupující generaci vědeckého managementu (formou adekvátních incentiv, pořádání neformálních setkání či stáží s cílem prohlubovat spektrum manažerských dovedností).

Hodnocení pracovišť („akademické“ vs. „národní“)

Z široké problematiky hodnocení v Akademii věd jsem vybral citlivou agendu odůvodňování a manažerského rozhodování, potřebu změny ve vztahu k národnímu hodnocení a rovněž reflexi specifik aplikovaného výzkumu a „SHV“ oborů při jejich hodnocení:

prosazovat transparentní a manažersky odůvodněné rozdělení institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj pracovišť na základě jejich zhodnocení;
prosadit uznání akademického hodnocení jako jednu ze součástí národního hodnocení pro Akademii věd (úpravou národní metodiky hodnocení);
zohlednit specifika aplikovaného výzkumu a výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd při nastavování parametrů akademického hodnocení (úpravou Metodiky hodnocení výzkumné a odborné činnosti výzkumně orientovaných pracovišť AV ČR).

Transfer znalostí a technologií

V oblasti transferu znalostí a technologií navrhuji změny především s ohledem na význam spolupráce akademických pracovišť, firemního sektoru a veřejné správy, dále pro očekávaný ekonomický přínos pracovištím a posilování inovačního potenciálu národní ekonomiky:

podporovat zakládání spin-offů a start-upů po dohodě a ve spolupráci s agenturou CzechInvest
vyjednat s TA ČR přípravu programu, v němž budou v pozici hlavního uchazeče výzkumné organizace, a nikoliv podniky, s cílem podpořitkomercializaci VaVaI;
podporovat z pozice Akademie věd vládní záměr vzniku transferového investičního fondu ve spolupráci s Evropskou investiční bankou.

Středisko společných činností (SSČ)

Agendy týkající se SSČ zařazuji s ohledem na své přesvědčení o nutnosti celkově reformovat postavení tohoto pracoviště, o čemž se dlouhodobě diskutuje a vyjednává:

změnit právní formu SSČ (na veřejnou infrastrukturní instituci) a revidovat jeho působnost prostřednictvím změny právních předpisů s cílem zajistit plný výkon společných infrastrukturních činností (typicky e-infrastruktur);
převést vybrané agendy z gesce SSČ zpět do působnosti Kanceláře Akademie věd (vyjednat navýšení funkčních míst v Kanceláři Akademie věd);
analyzovat možnost restrukturalizace majetku SSČ (hotelových a konferenčních zařízení).

A další vybrané agendy…

svoboda vědeckého bádání: vyvažovat zájem vědců a vědkyň svobodně rozhodovat o zaměření svého výzkumu a objektivní potřebu reagovat na aktuální společenské a vědecké trendy (formou aktivního působení na politickou reprezentaci / Radu pro výzkum, vývoj a inovace);
pověřit člena/členku Akademické rady řešením koncepčních otázek lidí ve vědě (např. problematika mezd na pracovištích, návratová agenda, získávání zahraničních výzkumných pracovníků) a prorodinných politik, včetně souvisejících legislativních změn;
koncentrovat obligatorní program Akademického sněmu mj. s cílem vytvořit „otevřený“ prostor pro významné aktuální informace z oblasti systému vědy a výzkumu.

Milé kolegyně, milí kolegové,
jsem si vědom, že navrhované změny a opatření jsou manažersky náročné a jejich naplňování vyžaduje zkušenosti a kompetence. Patřičnými zkušenostmi a kompetencemi v tomto ohledu disponuji, o čemž svědčí mimo jiné materiál Patnáct let v managementu vědy a výzkumu, který následuje.

Patnáct let v managementu vědy a výzkumu

V managementu vědy a výzkumu se pohybuji více než patnáct let, kus pracovního života jsem věnoval Akademii věd v pozicích místopředsedy Akademie věd, předsedy Vědecké rady a prvního místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Seznámil jsem se podrobně s činností Grantové i Technologické agentury (Kontrolní rada a Výzkumná rada). Je mi pracovně blízké rovněž prostředí na vysokých školách.

Proto jsem se rozhodl, že v rámci kandidatury na pozici předsedy Akademie věd shrnu své působení v těch agendách, které pro Akademii věd (a nejen pro ni) považuji za důležité.

Chtěl bych se tedy s odkazem na své působení v oblasti vědy a výzkumu představit a uvést kompetence, s nimiž se ucházím o pozici předsedy Akademie věd. Ovšem je jasné, že se mi během patnácti let nemohlo podařit vše, oč jsem usiloval.

I když je nyní nezbytné, abych prezentoval své působení a jeho výsledky, chci zdůraznit, že jsem samozřejmě nikdy a na ničem nepracoval zcela sám. Naopak, spolupracoval jsem s kolegyněmi a kolegy napříč celým systémem vědy a výzkumu, čehož si velmi vážím. Za to vše jim patří můj dík.

Bylo by obtížné přesně vymezit, kdo, kdy, čemu a nakolik přispěl. Vím však jistě, že v mnoha případech jsem byl tím, kdo určoval výsledek „hry“.

Rozpočty a finanční prostředky v oblasti vědy a výzkumu

Počínaje rokem 2013 jsem působil v systému vědy a výzkumu v pozicích místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI navrhuje celkové výdaje státního rozpočtu na vědu a výzkum) a současně jako místopředseda Akademie věd, respektive člen předsednictva Akademie. Z těchto pozic jsem měl možnost vyjednávat a navrhovat výši a zaměření finančních podpor.

návrh Prohlášení o stabilizaci systému VaVaI v České republice z roku 2017 (závazek vlády: zajistit systematické navyšování institucionální podpory pracovišť Akademie věd a veřejných vysokých škol každoročně alespoň o 5 procent);
návrh Memoranda o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice z roku 2019 (závazek vlády: systematické navyšování výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, každoročně nejméně o 4 procenta);
formulace dílčích cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (například: nastavení adekvátního poměru výše institucionální a účelové složky financování s cílem stabilizovat a zefektivnit výzkumné prostředí, a to při současném zachování alespoň stávající výše účelové složky);
dojednání další finanční podpory pro COMPASS-U – Tokamak Ústavu fyziky plazmatu AV ČR (v letech 2023–2025 jako samostatná položka v kapitole Akademie věd);
vyjednání alokace z Národního plánu obnovy pro vybrané obory výzkumu (program EXCELES z roku 2021 – infekční choroby a virologie, onkologie; neurovědy, metabolická onemocnění a kardiovaskulární choroby a sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik; a dále pro aplikovaný průmyslový výzkum);
vyjednání míry spoluúčasti při spolufinancování projektů podporovaných z evropských strukturálních fondů – operační programy (především v roce 2023, kdy ministerstvo financí navrhovalo neakceptovatelnou míru spoluúčasti pracovišť Akademie věd a vysokých škol);
vyjednání nové finanční podpory pro ERC.CZ v roce 2019 v rámci kapitoly Akademie věd (pro projekty vědeckých pracovníků působících na pracovištích Akademie věd);
zajištění další finanční podpory na realizaci mezinárodního hodnocení v Akademii věd (rozpočtové opatření v roce 2017 ve prospěch kapitoly Akademie věd na vrub kapitoly Úřadu vlády).

Legislativa v systému vědy a výzkumu

Z pozic místopředsedy RVVI, místopředsedy Akademie věd a předsedy Vědecké rady jsem se podílel na tvorbě a návrzích právních předpisů regulujících oblast vědy a výzkumu:

návrh zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací (rok 2017, místopředseda vlády pro VaVaI P. Bělobrádek. Cílem: nový systém státní správy VaVaI, efektivita veřejných prostředků, stabilizace institucionálního financování, priority oborové podpory, motivace soukromých subjektů pro veřejnou podporu VaVaI ad.);
schválení tzv. malé novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje (rok 2020, příprava pod vedením K. Havlíčka. Cíl: likvidace „kafemlejnku“, hodnocení definitivně založeno nikoliv na hodnocení jednotlivých výsledků, nýbrž na hodnocení výzkumných organizací jako celku);
návrh tzv. velké novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje (rok 2020, příprava pod vedením K. Havlíčka. Cílem: hodnocení programů účelové podpory, zjednodušení administrativy, přenositelnost grantů, reprezentace podnikového výzkumu, etická komise pro systém VaVaI ad.);
návrh novely zákona o vysokých školách (rok 2022, ministryně pro vědu a výzkum H. Langšádlová, doporučení paní ministryni ke spolugesci. Cíl: transparentnost systému výchovy doktorandů, motivace k flexibilitě meziinstitucionální výchovy doktorandů, zaručení minimální výše doktorského studijního příjmu včetně finančního podílu pracovišť Akademie věd).

Hodnocení výzkumných organizací

Za situace, v níž byl aplikován při hodnocení tzv. „kafemlejnek“ a za výsledky přidělovány body, jsem se zasazoval o zrušení této pokřivené praxe již v rámci působení v Komisi pro hodnocení výsledků při RVVI a poté jako místopředseda RVVI. Podobně v týmu, který se podílel od roku 2009 na realizaci Mezinárodního auditu VaVaI v ČR, s cílem prosadit komplexní hodnocení výzkumných organizací jako celku. Toto úsilí bylo úspěšně završeno přijetím zákona, kterým byl definitivně odstraněn „kafemlejnek“ z prostředí vědy a výzkumu. Tento zákon jsem dovedl jak do Poslanecké sněmovny, tak do Senátu (ve spolupráci s místopředsedou K. Havlíčkem):

metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, tzv. Metodika 2017+ (připravila a vládě navrhla RVVI s cílem prosazovat kvalitu, a nikoliv kvantitu při hodnocení vědy a výzkumu);
schválení tzv. malé novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje (v roce 2020 s cílem odstranit „kafemlejnek“, viz výše);
zakotvení vlastního hodnocení v Akademii věd v rámci Metodiky 2017+ (jako součást identity Akademie věd a posílení její pozice na národní úrovni v této věci);
příklad dobré praxe nového přístupu k hodnocení: situace v Etnologickém ústavu v roce 2018 (organizační změnou následně zrušen Kabinet hudební historie z důvodu dlouhodobě nedostatečného vědeckého výkonu, prosazeno z pozice místopředsedy Akademie věd).

Spolupráce Akademie věd a jejích pracovišť s vysokými školami

Z pozic ředitele Filosofického ústavu, místopředsedy Akademie věd a předsedy Vědecké rady jsem trvale podporoval zcela konkrétní spolupráci Akademie věd a jejích pracovišť s vysokými školami, zejména v oblasti doktorského studia:

s důrazem na institucionální zakotvení spolupráce s VŠ při výchově doktorandů (formou společných akreditací);
při navazování spolupráce pracovišť Akademie věd se zahraničními univerzitami (příkladem může být spolupráce Filosofického ústavu a Lipské univerzity, s podporou Leibniz-Gemeinschaft);
návrh požadavku na zajištění institucionální podpory v kapitole Akademie věd specificky určených na společnou výchovu doktorandů (analýza aktuálně vynakládaných prostředků na výchovu doktorandů / posílení postavení doktorandů působících na pracovištích AV ČR);
uspořádání „Dne pro ERC“ (2024, Třešť, cíl: zvýšit motivaci a zájem o grantové projekty ERC mezi juniorními vědeckými pracovníky z akademických pracovišť a VŠ formou neformálního networkingového setkání).

Podpora pozice Akademie věd v systému vědy a výzkum

Útoky na Akademii věd a její pozici vyvrcholily v letech 2008–2010. Reakcí byla řada zásadních opatření a kroků, na nichž jsem se podílel, a to již z pozic ředitele Filosofického ústavu, poté místopředsedy Akademie věd ad. Zkušenosti z tohoto období se promítly do mého působení ve vedení Akademie věd i v dalších letech:

osobní podpora kolegům ve vedení Akademie věd v době útoku na Akademii, podíl na organizaci mimořádného sněmu v roce 2009;
formulace konceptu Strategie AV 21 v době jejího vzniku (drobnost pro doplnění: „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – motto, které jsem navrhl);
podpora transferu technologií a znalostí v gesci pracovišť Akademie věd, a to ve spolupráci s Centrem transferu AV ČR jako servisní organizací pro pracoviště (zamítnutí konceptu centrální Organizace pro transfer technologií v centru Akademie věd, která by sama transfery realizovala, rok 2020).

Jiná forma podpory Akademie věd / osobností z prostředí Akademie věd:

prostřednictvím působení v pozicích napříč systémem vědy a výzkumu (při Evropské komisi, v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, v orgánech Grantové a Technologické agentury ČR, při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR aj.;
návrhy na ocenění osobností z pracovišť Akademie věd (Česká hlava, Cena předsedy RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu ad.).

A další …

zachování činnosti CEFRES: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách v Praze (v situaci, kdy v roce 2014 hrozil zánik této instituce, jsem zprostředkoval uzavření dohody mezi Francouzským velvyslanectvím, CNRS, Akademií věd a Univerzitou Karlovou, čímž bylo zajištěno pokračování CEFRES a jeho aktivit v Praze);
NORFACE, HERA: platformy pro evropskou spolupráci ve společenských a humanitních vědách (zajištění vstupu /2016/, resp. pokračování působení /2013/ Akademie věd v obou platformách);
důraz na podporu excelentního výzkumu a jeho financování v oborech SHV Akademickými prémiemi (motivace k přípravě projektů, první projekt podán a Prémie udělena v roce 2016, následovaly další);
důraz na finanční podporu excelentního výzkumu oborů SHV v rámci ERC grantů (první úspěšná podání žádostí o ERC granty v oborech SHV již v roce 2010 a dalších letech).

CV Pavel Baran

Narodil se v roce 1957 v Ostravě, absolvoval gymnázium ve
Frýdku-Místku, poté studoval na univerzitě v Brně obory filosofie a historie. Po ukončení studia absolvoval interní aspiranturu v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV v Praze.

Organizačně se podílel na obnovení činnosti Filosofického ústavu v rámci AV ČR. Zde se věnoval filosofii dějin, morální a politické filosofii, vztahu vědy, techniky a inovací, včetně překladatelské činnosti odborné literatury. Současně působil a působí na vysokých školách (Vysoká škola ekonomická v Praze, Ostravská univerzita, Masarykova univerzita v Brně).

Trvale se věnuje managementu VaVaI, má rozsáhlé zkušenosti v oblasti řízení a vědní politiky.

V roce 2005 se stal ředitelem Filosofického ústavu AV ČR, tuto pozici zastával do roku 2013, kdy byl zvolen členem Akademické rady a místopředsedou AV ČR pro oblast společenských a humanitních věd. V roce 2021 byl zvolen předsedou Vědecké rady AV ČR a stal se členem předsednictva Akademické rady.

V roce 2014 byl jmenován členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), na zasedání v září 2016 byl zvolen místopředsedou této Rady. V lednu roku 2021 byl zvolen jejím prvním místopředsedou, tuto funkci vykonával do září 2022, kdy mu uplynulo druhé funkční období v RVVI.

Rovněž působil v Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací při RVVI, v Ekonomické radě AV ČR, vedl panel Koordinační rady expertů pro přípravu Národních priorit vědy a výzkumu. Je rovněž členem poradních orgánů MŠMT v oblasti vědy a výzkumu (např. Rada pro velké výzkumné infrastruktury) a také členem Výzkumné rady TA ČR a Kontrolní rady GA ČR.

Vybrané aktivity v rámci působení v Akademii věd ČR:

z pozice ředitele Filosofického ústavu a poté místopředsedy AV ČR podpora vedení Akademie v době útoku na Akademii, podíl na organizaci mimořádného sněmu v roce 2009;
formulace konceptu Strategie AV21 v době jejího vzniku (2014);
v rámci rozpočtové kapitoly AV ČR vyjednání samostatné finanční podpory pro COMPASS-U - Tokamak;
prosazování odpovídající institucionální podpory pracovištím na základě výsledků pravidelného hodnocení v AV ČR: organizační změna a následné zrušení Kabinetu hudební historie v Etnologickém ústavu (2018);
trvalá podpora institucionálního zakotvení spolupráce s VŠ při výchově doktorandů;
předložení návrhu na specifickou institucionální podporu doktorandů v kapitole AV ČR;
návrh a realizace podpory působení AV ČR v krajích a regionech;
podpora mezinárodní spolupráce a zapojení humanitních aspolečenskovědních oborů do mezinárodních programů HERA a NORFACE;
zajištění existence CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách v Praze);
tlak na změnu postavení SSČ / infrastrukturní VVI;
trvalá podpora a důraz na prezentaci AV ČR směrem k odborné veřejnosti apopularizace vědy a výzkumu.

Vybrané aktivity v oblasti vědní politiky na národní úrovni:

podíl na přípravě návrhů rozpočtů pro oblast VaVaI (např. návrh memoranda o finanční podpoře VaVaI i pro rozpočtovou kapitolu AV ČR);
koncepční příprava principů nové Metodiky hodnocení M17+ (podpora národního projektu IPN Metodika a systémová reflexe hodnocení vědy a výzkumu);
prosazování kompatibility hodnocení na národní úrovni a na úrovni AV ČR s cílem zefektivnit procesy hodnocení;
podíl na přípravě návrhů zákonů a dokumentů formujících právní prostředí v oblasti vědy a výzkumu (odstranění „kafemlejnku", RIS3 Strategie, zákon o VVI, novela zákona o vysokých školách / doktorandi ad.);
podpora činnosti GA ČR a TA ČR v rámci kompetencí RVVI, včetně personálních a právních aspektů;
kritický monitoring přípravy výzev operačních programů v gesci MŠMT a MPO;
vyjednání další finanční podpory pro program ERC CZ;
podíl na přípravě Národního plánu obnovy v části zaměřené na výzkum, zejména v oblasti zdraví člověka (kardiologie, onkologie, virologie a na to navazující společenské souvislosti);
z pozice místopředsedy RVVI tlak na snižování administrativní náročnosti ve výzkumu (reflektováno mj. v návrhu tzv. velké novely zákona č. 130/2002 Sb.);
důraz na trvalé prosazování spolupráce s vysokými školami a firemním výzkumem.

Fotogalerie

Dokumenty ke stažení

Programové teze pro kandidaturu na předsedu Akademie věd

Patnáct let v managementu vědy a výzkumu

CV Pavel Baran